Člověk nemusí být matematický génius, aby si spočítal, že letos v srpnu se sjedou adepti odkrývání tajů jazzové interpretace do Frýdlantu už pošestadvacáté. Když se v roce 1983 výbor České jazzové společnosti rozhodl uspořádat letní interpretační kurzy, byli tímto úkolem pověřeni Karel Velebný a Aleš Benda, kteří spolu vymysleli a k realizaci dotáhli projekt nazvaný Letní jazzová dílna. Zásluhu na tom, že tento interpretační seminář zakotvil a zdomácněl ve Frýdlantu, má místní flétnista a zpěvák Radek Jech.
Vibrafonista, saxofonista, klavírista, zpěvák, herec, spisovatel, pedagog, sportovec celou duší a někdy i tělem, objevitel a zasvěcený propagátor díla Járy da Cimrmana, Dr. Evžen Hedvábný známý též jako Karel Velebný, vytvořil nejen základní metodiku, ale především ducha týdenního interpretačního semináře. Kouzlu atmosféry na Letní jazzové dílně rádi a bez námitek podlehli a stále podléhají všichni lektoři i frekventanti.
Výukové prostory poskytl účastníkům LJD ředitel Hudební školy (dnes ZUŠ) Vladimír Hrdina, zatímco organizace každodenních jam sessions i lektorských a frekventantských koncertů se ujal vedoucí Sdruženého klubu pracujících ROH Robert Juřina. Navzdory srdečnému přivítání, které jazzmanům přichystali sympatizující domorodci, byly první jazzové spanilé jízdy do Frýdlantu ostražité. Jazz se v klubu zpočátku servíroval jen v mírnějších dávkách a dbalo se na dodržování policejní hodiny, neboli „hodiny SNB“, jak říkával Karel Velebný. Když toto zařízení začalo být účastníkům LJD těsné, přestěhovali do sálu restaurace Beseda.
Od začátku byl do funkce ředitele jmenován Karel Velebný a lektorský sbor vytvořila skupina SHQ - kytarista Tony Viktora, bubeník Milan Vitoch, basista František Uhlíř a pianista Emil Viklický. K základnímu kádru se přidali kytarista Rudolf Dašek, multiinstrumentalista Jiří Stivín, tři Brňáci z orchestru Gustava Broma – Josef Audes, Mojmír Bártek a Jaromír Hnilička a federální charakter akci dodával bratislavský bubeník Dodo Šošoka.
V průběhu let se jazzové atmosféry ve Frýdlantu nadýchali další lektoři - např. Jaromír Honzák, Günter Kočí, František Kop, Míla Petr, Milan Svoboda, Jaroslav Šindler, Jiří Urbánek, Petr Volný, Cyril Zeleňák ad. Vedle našich předních sólistů se objevili také jejich zahraniční kolegové - norský saxofonista Harald Gundhus, dánský saxofonista a kapelník Jens Klüver, Američané Richard Oehrli (zpěv), John Serry (piano), Mark Vinci a Scott Robinson (saxofony). Díky Britské radě ve Frýdlantu vyučovali britští hudebníci - Angela Elliot, Dylan Fowler, Lee Goodall, Richard Morgan, Richard Michael, Gina Rae, Julian Nicholas, Martin Speake, Dave Wickens, Tom Bancroft, Phil Bancroft, Sophie Bancroft, Fionna Duncan, Eddie Severn, Trudy Kerr, Karen Lane, Martin Hathaway, Milo Fell ad.
Když po pěti ročnících odešel Karel Velebný na věčné jam session, ujal se ředitelské funkce Emil Viklický, a po něm velebné jazzlo uchopil Karel Růžička, jenž prohlašuje, že Dílna ve Frýdlantu musí být, i kdyby se neměly slavit Vánoce. Pod jeho vedením se letos představí lektorský sbor v následujícím složení: Luboš Andršt (kytara), Mojmír Bártek (trombón), Jan Beránek (housle), Josef Fečo (kontrabas) Zdeněk Fišer (kytara), Rostislav Fraš (saxofony), Jaromír Hnilička (trubka), Svatobor Macák (saxofony), Pavel Razím (bicí nástroje), Jiří Stivín (flétny), Lubomír Šrámek (klávesy), Zdeněk "Wimpy" Tichota (basová kytara), Boris Urbánek (klávesy). Ze Spojených států přijedou Lee Andrew Davison (vokál), Gary Rissmiller (bicí nástroje), Neil Wetzel (saxofony) a Skip Wilkins (vokál).
Do roku 1989 byl areál frýdlantského zámku pro účastníky Letní jazzové dílny nepřístupný. Současná zámecká paní Dr. Pavlíková se ale k jazzmanům chová vlídně, a proto se pravidelně uprostřed týdne koná na zámeckém nádvoří lektorský koncert snů, na kterém vystupuje smetánka naší jazzové smetánky i zahraniční hosté. Letos mohou návštěvníci obdivovat umění muzikantů v krásném, inspirací sálajícím prostředí ve středu 18. srpna.
Poslední dva večery jsou přehlídkou vykonané práce. Na těchto koncertech předvádějí frekventanti rodičům, přátelům i místnímu publiku, co během týdne ve Frýdlantu pochytili. Za pětadvacet ročníků usedly do jazzových škamen Letní jazzové dílny téměř čtyři tisíce žáků. Z některých se časem vyklubali renomovaní profesionálové (např. David Dorůžka, Petr Dvorský, Jan Knop, Stanislav Mácha, Roman Pokorný, Karel Růžička Jr., Petr Volný ad. Z ostatních se stali více či méně vyspělí amatéři a zasvěcení jazzoví příznivci.
Pětadvacátý ročník Letní jazzové díly, která do názvu převzala jméno svého zakladatele Karla Velebného, organizačně opět zajišťuje Aleš Benda (tel. 233 340 726, e-mail abstudio [zavináč] seznam.cz, jeho nejvýznamnějšími frýdlantskými partnery jsou Město Frýdlant, Základní umělecká škola Frýdlant (ředitel Vladimír Hrdina – tel. 482 312 132) a Kulturní sdružení Frýdlant (Robert Juřina – tel. 482 312 470). 27. Letní jazzová dílna Karla Velebného se koná za laskavé podpory Ministerstva kultury ČR a Města Frýdlant.
Stručné informace o amerických lektorech 26. Letní jazzové dílny Karla Velebného 2010
Gary Rismiller,
rodák z města Bethlehem (stát Pensylvánie), hraje na bicí nástroje už déle než 25 let. Hru na bicí nástroje studoval u Joe Morella a později hrál s takovými velikány jako Phil Woods, Dave Liebman, Eric Kloss, Tom Harrell, Randy Brecker, Don Patterson, Urbie Green, George Young, Bobby Troupe, Janet Lawson, Gary King, ad. Účinkoval rovněž v předkapelách na koncertech, kde byli hlavními hvězdami Lionel Hampton, Cab Calloway, Joe Henderson, a Spyro Gyra. Bubeník pravidelně vystupuje se svými kapelami, ale také s dalšími sestavami jako jsou např. Skip Wilkins/Jill Allen Quartet, the Nick Driscoll Quartet, a the Alan Gaumer Quintet. Během své kariéry se objevil na klubových pódiích v New Yorku (The Village Gate a Tavern on the Green), ale také v národním parku Delaware Water Gap nebo ve Philadelphii (Blue Moon Jazz Club). Už od založení Slavností umění v Delaware Water Gap se pravidelně zúčastňuje této akce s různými sestavami. Z významnějších festivalů je možné zmínit jeho účast na Central Pennsylvania Mellon Jazz Festivalu, the Scranton Jazz Festivalu, the Wichita Jazz Festivalu, Mayfair festivalu, nebo na domácí akci Musikfest v Bethlehenu. Gary Rismiller zhruba 20 let soukromě vyučuje hře na bicí nástroje. Na jazzovém festivalu ve Wichitě působil v roli porotce a během červencové akce Jazz Getaway na Moravian College si jako lektor zahrál také s legendárním Clarkem Terrym.
Neil Wetzel,
je odborným asistentem na hudebním oddělení Moravian College ve městě Bethlehem (stát Pensylvánie): jeho hlavními obory jsou výuka hry na saxofon a vedení programu jazzového studia. Je absolventem University of the Arts ve Philadelphii, kde po bakalářském titulu (Bachelor of Music), získal vyšší akademický stupeň (Master of Arts). V současnosti jako doktorand připravuje disertační práci na pedagogické fakultě Kolumbijské univerzity. Je zakladatelem a ředitelem letního hudebního semináře na Moravian College, na kterém si zahrál s mnoha jazzovými esy jako Clark Terry, Al Grey, Terrel Stafford, Milt Grayson, Stanley Turrentine a Bobby Watson. Jako interpret doprovázel řadu velikánů show businessu, mezi nimiž byli např. Tony Bennett, Natalie Cole, Bob Hope, Johnny Mathis, Bernadette Peters, Tommy Tune, Steve Lawrence a Eydie Gorme, the Temptations a the Four Tops. Hostoval rovněž s kapelou the Philly Pops Orchestra, se kterou v Carnegie Hall doprovázel zpěvačku Patti Page. Nahrávka tohoto koncertu, kterou vydala firma DRG, získala v roce 1999 Grammy v kategorii Tradiční populární hudba. Neila Wetzela si můžeme také poslechnout na posledních čtyřech CD jazzového pianisty Erica Mintela: Live, Hopscotch, Dynamo a Four on the Floor.
Skip Wilkins
se narodil a vyrůstal v hudební rodině v Massachusetts. O jazz se zajímal od útlého dětství, takže poprvé na pódium vystoupil už v mateřské škole. Původně se mu zalíbilo zpívání, ale pak se jeho hlavním nástrojem stalo piano. Průběh jeho uměleckého dozrávání ovlivnila řada šťastných setkání s významnými osobnostmi – při pobytu v Bostonu byli mezi jeho partnery např. bubeníci Joe Hunt a Bob Moses nebo saxofonisté Jimmy Mosher a John LaPorta, v Denveru se mezi jeho spoluhráče zařadili saxofonista Plas Johnson, zpěváci Mark Murphy a Darmon Meader, trumpetista Conte Candoli, basista Milt Hinton nebo bubeník Peter Erskine. V roce 1995 se Skip Wilkins přestěhoval do Pensylvanie, kde jeho kariéra pokračovala ve skupině Wilkins & Allen Quartet. S tímto souborem pohostinsky vystoupili mj. saxofonisté David Liebman, Stanley Turrentine, Bobby Watson, trumpetista Clark Terry nebo trombonista Al Grey. Na domácí scéně Skip Wilkins samozřejmě vystupuje s muzikantskými legendami Filadelfie, jako jsou např. Mickey Roker, Larry McKenna a John Swana. V roce 2005 založil nový Skip Wilkins Quintet, se kterým na dvě alba nahrál svých 18 původních kompozic. Vedle svých koncertních a kompozičních aktivit se Skip Wilkins už přes dvacet let věnuje pedagogické činnosti. Poté, co ukončil studium kompozice a aranžování na Berkleee College of Music, se stal členem pedagogického sboru této jazzové školy v Bostonu. Od roku 1987 do 1995 působil na University of Northern Colorado v městě Greeley a poté, co se odstěhoval na východní pobřeží, vyučoval na Muhlenberg College v městě Allentown, na Moravian College v městě Bethlehem a v současné době přednáší hudební teorii a jazzovou historii na Lafayette College v městě Easton. Během svého působení v Coloradu začal Skip Wilkins psát aranžmá, která využívají vokální jazzové ansámbly po celých Spojených Státech.